Všimli jste si někdy toho, že dýcháme? Jasně, hloupá otázka. Všichni musíme dýchat.  Jakmile dodýcháme, krevní tlak se nám dlouhodobě stabilizuje na hodnotách 0/0 a máme po starostech. Otázka měla být položena trochu jinak: „Všimli jste si někdy toho, že dýcháme VĚDOMĚ?“ Dýchání samotné zabezpečuje přívod kyslíku a dalších několika málo důležitých látek do našeho těla a odvádí oxid uhličitý. Nic složitého. Dýchání je proces, který se děje automaticky. Ne vždy na něj musíme myslet.

Dokonce málokdo z nás na něj vůbec myslí.

Jaký je tedy ten pomyslný rozdíl mezi dýcháním běžným a vědomým? Automatické dýchání zajišťuje, že vůbec jsme. Vědomé dýchání je ale jiná liga. Jakmile se svojí pozorností zaměříme na to, abychom se zhluboka nadechovali a vydechovali, začnou se dít věci.

Uklidní se naše mysl.
Zklidní se emoce.
Nastoupí pohoda a klid.Zlepší se celkové okysličení těla a s tím související procesy obnovy všech buněk.
Přestanu neustále řešit, co bylo nebo bude.
Zapojím do svého života harmonii a rovnováhu.
Řekl bych, že docela hodně muziky za málo peněz.

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek

V západním světě dnes zřejmě nenajdeme člověka, který by neslyšel o saunování. I přesto, že historie této bohulibé činnosti je relativně mladá a v Čechách má teprve necelých „8 křížků“, její obliba a význam na naše zdraví je nepřehlédnutelná.
Víme (= máme vědecky prokázáno), že pravidelné saunování (cca 1x týdně) zvyšuje  tvorbu obranných látek, uvolňuje hladké svalstvo, podporuje detoxikaci organismu, má přímý vliv na funkci srdečně cévního systému… Spektrum pozitivních účinků by vydalo na celou knihu.

Obzvlášť přestresovaní jedinci – fenomén dnešní doby – by měli zvýšit pozornost. Mnohé výzkumy prokázaly jednoznačný vliv na zlepšení psychiky a odbourání stresových faktorů při saunování. Časová náročnost minimální, finanční investice taktéž, regenerace na těle i duši téměř dokonalá. Existují samozřejmě pravidla, která bychom měli znát a následně při návštěvách sauny poctivě dodržovat – seznámení s pojmy jako je např. hygiena by mělo být v dnešní době vcelku hračkou.
Ne vždy se stane, že jsou někteří saunující ochotni respektovat svobodnou vůli ostatních přítomných a ctít touhu po klidné atmosféře v sauně (někdy je sice zajímavé si poslechnout pár sprostých vtipů a z povinnosti se zasmát, ne každý má ale pro to náladu).

Ani to by nám ale nemělo stát v cestě najít dostupné zařízení, které vyhovuje jak z technického tak společenského hlediska. Ve finále zbývá pouze udržet nadšení na uzdě a v teplotách pohybujicích se mezi 90-105 stupni Celsia se nesnažit za každou cenu zabít.  Dodnes si pamatuji svoje první návštěvy sauny na soustředěních ve střediscích vrcholového sportu mládeže, kde jsem byl poučován svými zkušenějšími vrstevníky:  „Až začneš mít tmu před očima, vylez a skoč do toho studenýho bazénu.“ Už po prvním vyzkoušení tohoto postupu, následném vítězstvím těla nad dehydratací a přežití slabšího infarktu by mělo být každému jasné, že tudy cesta k ideálu zdraví nevede. Úsměvné by to ale bylo v případě, kdy bych dnes neviděl mladé nadšence, kteří dělají totéž.

Saunování by mělo být příjemným prožitkem, ze kterého udělejme nedílnou součást regenerace těla i mysli. S tím souvisí mj. i dodržování pitného režimu v podobě čisté vody a nepřetěžování žaludku obtážně stravitelným jídlem krátce před návštěvou sauny (zní to krásně jednoduše,  praxe už tak veselá bohužel není). Zatěžovat se tím, zda je zdravější suchá nebo mokrá sauna, považujme za bezpředmětné. Podstatné je, že vůbec nějakou pravidelně navštěvujeme a rozšiřujeme tím sbírku možností, které vedou naše zdraví tím správným směrem.

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek

Při pravidelných návštěvách fitness center se stále větším pocitem uspokojení sleduji, jak rychle se oblast sportu vyvíjí. Kreativitě nadšenců v této oblasti se meze nekladou. Mohou tedy bez jakýchkoli omezení produkovat stále nové pomůcky, které nám – běžným smrtelníkům – usnadňují sportovní život. Flákači by v tomto okamžiku ale měli přestat jásat. Nemám na mysli nic, při čem bychom nemuseli vyvíjet námahu, vydávat energii a produkovat endorfiny vedoucí k absolutnímu štěstí (vždy zázračně těsně před okamžikem, než mi při cvičení zkolabuje celé svalstvo).

Řeč je o pomůckách, které ZEFEKTIVŇUJÍ celé cvičení.

První, nad čím před léty moje srdce zaplesalo, byly balanční podložky.
Bingo!
Skvělá věc!

Moje tělo zdevastované dlouholetým působením v silových sportech na tuto příležitost už čekalo.  Série na první pohled velmi jednoduchých cviků spočívajících ve statickém balancování, podřepech a jiných základních pohybech na nestabilní podložce u spolucvičících vzbuzovaly pohrdavé úšklebky (být telepatem, dozvěděl bych se přibližně následující: „Proč šaškovat na takové blbině? Přišel jsem pumpovat svaly, ne kroutit zadkem…“). Balanční cvičení je doplňkovým zázrakem k běžným fyzickým aktivitám, při kterých nejsme z mnoha důvodů schopni harmonicky naposilovat všechny svalové skupiny. Pravdou je, že cvičení s činkami způsobí viditelné výsledky v podobě zformovaného těla. Pravdou ale také je, že po určité době dojde mezi svalovými skupinami k nerovnováze a tělo začne protestovat. Většinou obyčejnou bolestí, které se nejsme schopni zbavit.

Kašlu na svaly. Někdy jsou důležité – drží celé tělo pohromadě, podporují ego v činnosti. Ale mnohem důležitější je rovnováha. Taková, jejíž výsledkem je skvělý pocit z bezproblémového fungování mého těla. Takže končím, jdu „kroutit zadkem“ do fitka a bavit se nechápavými pohledy některých pumpujících svaloušů…

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek

Že láska prochází žaludkem, je známo už po tisíciletí. Člověk má vůbec zvláštní tendenci velmi často uklidňovat svoje nervy nebo řešit životní situce uspokojením potřeb trávicího ústrojí.
Proč také ne, zaplácnutím žaludku – navíc něčím hodně dobrým – uklidnímne rozbouřené emoce a uvolníme prostor pro klidnější uvažování.
Proto se není čemu divit, že skutečně skvělí kuchaři jsou v každé zemi uctíváni a velebeni za svoje gurmánské umění, které umí zmanipulovat mysl nejednoho z nás.
Už dlouhá léta žiji v přesvědčení, že pondělí je nejnebezpečnější den v celém pracovním týdnu – po odpočinkovém víkendu většinu z nás čeká provokativní ranní budíček a cesta do práce, kde číhá spousta nebezpečí ve formě nežádoucího stresu a nahromaděné práce.
Záhy po takovém zjištění mě přepadla myšlenka, proč si z každého pondělí neudělat pohodový den, kterého i v pracovním shonu můžu dosáhnout pomocí dodržení správného stravovacího režimu. Pryč s fast foody, českou vepřo-knedlo-zelo stravou nebo dokonce celodenním půstem, který zakončím v noci vybílením lednice.
Prostě se zaměřím na to, abych si zajistil předem naplánovaných 5 porcí a den pak bude vypadat úplně jinak.
Protože se projekt www.zdravepondeli.cz setkal s velkým ohlasem ze strany jeho fanoušků, opustili jsme původní realizační myšlenku a rozšířili na možnost interaktivního používání – pokud jste ochotni vytáhnout „z rukávu“ jakékoli zajímavé recepty, podělte se s nimi, ať se hnutí za zdravé pondělí rozšíří dál…:o)
Více na www.zdravepondeli.cz

Přeji pohodový den

Mgr. Martin Jelínek
www.kurzyatac.cz

Před několika málo dny obletěla světem zpráva, že Dánsko se jako první stát vůbec rozhodl prolomit „bariéry“ a zavedl tolik diskutovanou daň z tuku.
I bez hlubšího zamyšlení by většině lidem mělo být jasné, proč tento krok způsobil tak velký rozruch. Každá strana má dvě mince a v případě té Dánské, jejíž hodnota pomyslně vzroste o mnohamiliardové „nafouknutí“ státní kapsy, tomu není jinak. Myšlenka vznosná a vítaná především zastánci zdravého životního stylu a státními úředníky, kteří se zoufale snaží zvrátit děsivé statistiky zdravotního stavu populace.
Fakt, že po přijetí tohoto zákona vzala většina obyvatel Dánska útokem obchody s potravinami a vykoupila vše, co obsahovalo nasycené tuky, ukazuje, že v myslích masy lidí, kteří ovládají ekonomiku, je něco nezdravého.
Také většina výrobců potravin nejásá nadšením z nově zavedených změn, protože kromě výroby nových etiket budou nuceni investovat i do změny složení některých svých produktů.
Daň se týká jen nasycených tuků, o kterých „chytré“ tabulky tvrdí, že našemu zdraví škodí na mnoha úrovních.
To, že na zdraví srdce a cév má podobně zhoubný dopad i nadměrná konzumace některých nenasycených tuků z kategorie omega-6, už nikdo nedaní.
Sníženou antioxidační kapacitu, která zvyšuje oxidační stres a tím podporuje oxidaci tuků v těle, do daňových tabulek také nezahrnuli.
Naúčtovat stejnou daň margarínům i máslu jde ruku v ruce s tradicí „Všichni jsou si rovni“ – nikdo na této úrovni není ochoten řešit rozdíl v dopadu na naše zdraví jinak než s ohledem na množství energie.
I přes neúprosné tvrzení statistik, které tvrdí, že nejčastější příčinou nadváhy je vysoký příjem tuků, taková daň nic nevyřeší. Alespoň ne na úrovni populačního zdraví.
Je potřeba ale jednat tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá – „vlčí“ politik si nacpe břicho navýšením příjmu do státní pokladny a chudák „koza“ v podobě běžné populace
bude mít na krátkou chvíli radost z toho, že se někdo stará o její zdraví.
To by se v Kocourkově, kde každý raději zvedne zadek a o svoje zdraví se z hlediska prevence postará sám, nikdy nestalo.
Hlubší zamyšlení na www.receptyprozdravi.cz/video/63-dan-z-tuku

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek

Jakmile začne léto klepat na dveře a s ním i vidina cestování za sluncem a chytání atraktivního „bronzu“, dramaticky se zvýší prodej doplňků stravy s obsahem karotenů.
Respektive mělo by se jednat o skupinu karotenů.
Skutečnost je taková, že většina z nás volí cenově levnější skupinu výrobků s obsahem samotného
beta karotenu s vědomím, že efekt bude stejný.
Je tento dojem skutečný nebo je realita někde jinde?
Karoteny jsou látky, které si rostliny vytváří nejen z důvodu adaptace na prostředí, ve kterém se nachází. Mají různé barvy, celkem je jich popsáno více než 600.
Hlavní důvod jejich existence spočívá v jejich schopnostech eliminovat negativní dopad UV záření ze světelných paprsků. Díky tomu má rostlina šanci na přežití.
Aby existence takových látek měla smysl, je potřeba, aby se v rostlinách koncentrovaly především na povrchu – nejvíce jich tedy najdeme ve slupkách plodů nebo v listech.
Jakou že to má souvislost s naším sluněním?
Určitá část těchto látek má schopnost se v našem těle ukládat do hlubokých vrstev kůže a kromě toho, že ve vyšších dávkách pokožku nepřirozeně zbarvují do žlutooranžova, projevují se podobným způsobem jako v rostlinách.
Mají antioxidační účinky a nepopiratelný vliv na zmírnění dopadu UV paprsků při zvýšené sluneční expozici.
Je tedy logické, že máme tendence podléhat reklamám, které tvrdí, abychom užívali právě tyto konkrétní produkty za účelem dosažení ještě bronzovějšího efektu.
Je tedy někde zakopaný pes?
I přesto, že nechceme za každou cenu malovat čerta na zeď, vyplatí se tady trochu přemýšlet.
Většina produktů zaměřených tímto směrem obsahuje iozolovanou formu beta karotenu. I toto má svoji logiku – beta karoten je prakticky nejčastěji se vyskytujícím karotenem v rostlinách a navíc jej umíme vcelku snadno a především levně vyrábět synteticky.
Tím je úspěch zaručen – za pár korun si koupím skutečně účinnou látku a z dovolených se vracím jako věrná kopie fotoshopem upravených modelů z reklamních šotů.
Jediné, co nás zajímá, je krátkodobý efekt, který takový levný doplněk skutečně splní.
Zkusme se ale zamyslet nad tím, že ŽÁDNÁ rostlina neobsahuje pouze jednu složku. Tedy například poze beta karoten.
VŽDY jsdou přítomni další příbuzní, jako například alfa, gama, delta karoteny nebo další kamarádi typu luteinu, zeaxantinu, kapsantinu a desítky dalších.
Matka Příroda to takto chtěla, Matka Příroda to takto zařídila.
A nutno podotknout, že věděla, co dělá. Účinek těchto antioxidantů spočívá ve vzájemném „bratříčkování“. Jeden podporuje účinek toho druhého, vzájemně na principu synergického
efektu vytváří dokonalou harmonii.
Pokud budu užívat pouze samotný beta karoten, očekávaného efektu dosáhnu. Potíž je v tom, že očekávám pouze vizuální efekt.
V dnešní době je všeobecně známo (na základě několika studií provedených v různých koutech planety), že konzumace samotného beta karotenu např. u kuřáků zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.
Další studie prokázaly, že konzumace směsi karotenů má přesně opačný účinek.
Média tyto informace šíří vcelku poctivě, i přesto statistiky letních prodejů doplňků stravy s obsahem karotenů stále ukazují, že se situace nemění.
Proč se starat o svoje zdraví, když za několik málo dní a ještě méně peněz získám VIDITELNÝ výsledek.
Co oči nevidí, zdraví nebolí…

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek

moderní systémy prezentující principy zdravého životního stylu hlásají „pravdy“ o důležitosti všech možných i nemožných faktorů, které mají údajně schopnost se nějakým způsobem podepisovat na našem zdraví. Většinou začínají způsobem stravování v duchu přísloví „Jsme to, co jíme“.
To je „svatá“ pravda, protože naše tělo není složeno z ničeho jiného než z toho, co mu každý den dáme v podobě stravy a pitného režimu).
Firmy vyrábějící doplňky stravy mají (pochopitelnou) tendenci zdůrazňovat význam suplementů, což také není lež (za předpokladu, že disponují patřičnou kvalitou, mají reálnou šanci zasáhnout do mnoha pochodů probíhajících v našem těle).
Bylo by určitě nefér nezmínit význam relaxace a regenerace, které v sobě skrývají tajemství spánkového režimu nebo různých forem fyzioterapie).
Je smutné, jak nedostatečně se klade důraz na význam způsobu myšlení.
I přesto, že by každému rozumně uvažujícímu člověku pobíhajícímu po Matičce Zemi mělo být jasné,
že jsme řízeni tím relativně malým prostorem nacházejícím se mezi ušima, jedná podle tohoto pouze malé procento celé populace.
Vše, co souvisí s naší realitou, se odehrává v mozku.
Jsme řízeni vlastním vědomím, které se projevuje skrze náš mozek.
Přemýšlíme mozkem a veškeré příkazy k naší činnosti vychází z mozku.
Mozek JE centrum těch nejdůležitějších pochodů a mozek JE současně odpovědný za realitu, ve které žijeme.
Ano, jsme to MY, kdo vytváří vlastní realitu – a pokud si toto uvědomíme, je velmi „zábavné“ sledovat, jak je zbytek planety ovládán okolnostmi, aniž by sami tyto okolnosti řídili.
Buď jsme to my, kdo vytváří realitu, v níž žijeme, nebo je to realita, která stvoří nás.
Nejsou žádné jiné možnosti.
Italský ekonom Vilfredo Paretto v devatenáctém století definoval pravidlo 80/20, dnes známé jako „Parettův zákon“. Ten je možné velmi elegantně uplatnit i na oblast našeho uvažování.
Kolik lidí mezi námi ke své každodenní činnosti skutečně používá rozum tak, že se nenechává strhnout názory svého okolí?
Posledních několik málo desetiletí je mozek podrobován detailním výzkumům ve snaze odhalit veškeré procesy, které se v něm odehrávají. Tyto záslužné tendence nesou ovoce – moderní věda dnes dokazuje logickým vysvětlením to, co duchovní nauky hlásají už dlouhá tisíciletí.
Principy jsou stejné, cesty vedoucí k poznání se výrazně odlišují. Ale to nás trápit nemusí – podstatný je vždy výsledek. A ten v našem pojetí znamená uvědomění si, že každý z nás disponuje mozkem, vědomím a vůlí, které při systematickém každodenním řízeném používání nasměrují náš život na cestu vedoucí ke všem splněným snům a přáním.
V základu je to velmi jednoduché – mozek, vědomí a vůle – tři hráči ovlivňující náš život.
Ne pro každého ale bude snadné tyto kroky zvládat tak, aby pracovaly v náš vlastní prospěch.
Světlo světa spatřil jednoměsíční kurz „Síla myšlenky“, který si stanovil nemalý cíl – naučit jednoduchým způsobem používat mozek tak, aby rozum pochopil, že vše, co si dokáže naše mysl představit, je možné.
Chceme-li být zdraví, MŮŽEME být zdraví.
Chceme-li být bohatí, MŮŽEME být bohatí.
Chceme-li být hodní, MŮŽEME se takovými stát.
NIC NENÍ NEMOŽNÉ.
Pojmy jako superpaměť, tvorba reality, schopnost léčit a uzdravovat, vytvářet umělecká díla, šířit lásku …
se skutečně mohou stát nedílnou součástí našeho každodenního slovníku.

Více na www.kurzyatac.cz/kurzy/sila-myslenky

Přeji pohodový den

Mgr. Martin Jelínek

Nedávno se mi můj kamarád – trenér ve fitku – postěžoval, jakým způsobem přišel o dlouholetou klientku. Mladou slečnu ve jejích 21 letech začal trénovat čtyřikrát týdně proto, aby „vypilovala“ postavu k dokonalosti. Hubnout nebylo třeba, celý trénink byl zaměřen na formování postavy a rekreační zlepšení fyzické výkonnosti.
Výsledky byly viditelné na první pohled (což dokládaly zvědavé pohledy ostatních cvičících). Pouze na některých „problematických“ místech (hýždě a stehna) by zvídavý pozorovatel mající v oku míry všech světových top modelek našel něco, co by s velkou drzostí a neomaleností nazval  „nedokonalost“.
Přiznejme si, že tyto partie umí být v mnoha případech skutečně „záškodnické“. Problém je ale spíše na straně psychiky než fyzické nedokonalosti, která by měla bít do očí.
S rozvojem moderních metod ovlivňující životní styl všech „wellnessáků“ vstoupily do marketingového boje i plastičtí chirurgové nabízející v oblasti redukce tuku kromě liposukcí i jiné, méně bolestivé a nebezpečné metody.
Mladá klientka mého známého se nechala přesvědčit, že partie, se kterými už nekolik let bojuje, účinně vyřeší lipolýza. Téměř nebolestivá metoda injekční aplikace fosfatidylcholinu do inkriminovaných míst způsobí, že tukové buňky se rozštěpí na menší části, které krev rychle odplaví.
Metoda účinná – co do účinnosti je schopna do „kapsy“ strčit i moderní ultrazvukové kavitace.
Metoda bezpečná – s výjimkou několika kontraindikací se není prakticky čeho bát. Fosfatidylcholin je látka získávaná ze sóji, běžně se používá i v doplňkové výživě.
Metoda POHODLNÁ – slabý hlásek v hlavě mi našeptává, proč mám léta trápit svoje tělo na sportovišti, když za týden po ošetření mi několik injekcí „spraví“ tělo mnohem viditelněji.
Tato situace posloužila jako skvělý studijní materiál – pohled do temných zákoutí našeho mozku, kde se rozhoduje o věcech jako je
„vypadat či nevypadat (skvěle)“,
„cvičit nebo necvičit“,
„být fit nebo nebýt“…
Zkratovité jednání, při kterém se hodí za hlavu několikaleté snažení, skvělá fyzická kondice – vše jen s výsledkem „vypadat dobře“.
Nemá samozřejmě smysl hledat „viníka“, který manipuluje s našimi emocemi ve snaze vytáhnout nám z kapes pár drobných navíc. Jediným provinilcem v našem životě jsme my sami – ne firmy snažící se vydělat na kráse a zdraví.
Nikdo jiný než my sami nerozhoduje o tom, kam se náš život bude ubírat.
My jsme ti, kdo tvoří vlastní realitu – a pokud nám emoce našeptá, že musíme vypadat dokonale, proč takovému vábení nepodlehnout?
Mladý člověk sice obtížně chápe, že krása je pomíjivá, ale rozumu by už mohl mít dost na to, aby si nastavil hranice…

Přeji pohodový den

Mgr. Martin Jelínek

Člověk v celé historii svého vývoje neustále hledal možnosti a způsoby, jak opečovávat svoje tělo tak, aby chátralo pomaleji a bylo méně nemocné. S vývojem civilizace a měnového způsobu života se stále častěji vkrádaly do myšlenek otázky, zda je možné si zdraví i koupit.  Nemluvíme o tom, že by někdo byl schopen vynalézt zázračnou pilulku, která by vyřešila všechny problémy světa (i když si to i v dnešní době přeje podivuhodně velká část populace).  Podléháme krátko- i dlouhodobým trendům, které si s námi – lidmi- hrají vlastní šachovou partii. Jednou je to skupina léků nové generace ovlivňjící fungování jednotlivých pochodů v buňkách, jindy zase módní vlna doplňků stravy s obsahem spektra ne nezajímavých složek ovlivňující pochody v buňkách odlišným způsobem.

Wellness průmysl nás zahlcuje stále modernějšími technologiemi regenerující unavené tělo, vlna new age naopak metodami orientující se duchovním směrem. Všichni nás souhlasně přesvědčují, že právě jejich postupy jsou tou jedinou možností, jak svoje zdraví podpořit správným způsobem. A chtějí za to pochopitelně peníze – mnohdy nemalé.  Existují názory, které nás přesvědčují o nezbytnosti vlastnictví hromady peněz nezbytných ke koupi ztraceného zdraví.  Jiné názory naopak hlásají, že hmotným bohatstvím si zdraví nekoupíme. Někteří se zaměřují na kouzelné slovíčko „prevence“, jiní zase „léčba“.

Svět je jedno velké mraveniště protichůdných názorů na to, jak vlastně žít. Mít peníze či nemít?  Být (zdravý/á) či nebýt?

Můžeme vidět, jak se lidé bez peněz dožívají vysokého věku a v průběhu života je žádné civilizační nemoci netrápí. Jsme také velmi snadno schopni najít jedince finančně „za vodou“, kteří zbytečně umírají o padesát let dříve.

Je tedy možné si zdraví koupit či nikoli? Nesnadná toť otázka s nejednoznačnou odpovědí.

Všem informacechtivým zájemcům o tuto problematiku oznamuji, že byla vydána kniha „Kupme si zdraví“, při jejímž psaní jsem málem o zdraví přišel (…pokus o vtip, neberte vážně, stále se cítím vcelku fajn).  Čekáte-li seznam produktů a metod, které si po přečtení knihy koupíme a budeme zdravější, zklamu Vás – takové know-how skutečně nevlastním a ani nejsem přesvědčen, že existuje.  Společně nahlédneme do zákoutí fungování našeho mozku, kde se skrývá poslední neobjevený vesmír a budeme hledat důvody, proč se někteří z nás celý život potácejí od jednoho problému ke druhému a jiní při zdánlivém dodržování stejných pravidel proplouvají životem plni zdraví a entusiasmu.

Více na www.kupmesizdravi.cz

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek

Mluvit nebo psát cokoli o tom, že kouření škodí zdraví, se dnes téměř nenosí. Alespoň ne u té skupiny populace, která ke svému zdraví přistupuje s despektem. Volné radikály, dehet, plísně, nikotin a více než 4000 dalších chemikálií, následně vznikající fyzická i psychická závislost, zhoubné nádory různých tkání a orgánů, celková destrukce organismu…  všichni tyto informace známe, kuřáci dokonce s úsměvem čtou na každé zakoupené krabičce hesla typu „Kouření může zabíjet“ či jiné slogany snažící se „závisláky“ odradit od tohoto zlozvyku. Cigarety se neustále zdražují, statistiky ale o snižování jejich spotřeby pozitivně nehovoří. Donekonečna se štědře dotují výzkumy prokazující všemožné negativní dopady dlouhodobého kouření na lidské zdraví, hledají se možnosti, jak u skutečně závislých kuřáků snížit negativní dopad tohoto počínání.  Vyrábí se multivitamíny pro kuřáky (pro nezasvěcené do problematiky se jedná o obyčejný multivitamín zbavený antioxidantu beta karotenu, u kterého studie prokázaly schopnost   podporovat rozvoj zhoubného onemocnění plic u kuřáků. Ve finále si kuřák koupí takový produkt, který obsahuje o jednu složku méně a zaplatí za něj o 20% více…).

V jednotlivých zemích vznikají občasné snahy odsunout kuřáky z veřejných prostor atd atd. Výsledek je všude stejný – mezi nejbohatší firmy na světě stále patří farmaceutické společnosti a výrobci tabáku. Co naplat, asi nebude mít význam snažit se vycházet vstříc lidem, kteří o pomoc nemají zájem.  Smutné, ne-li tragické na celé situaci je ale to, že pěstováním tohoto zlozvyku škodíme i svému okolí. Opět opusťme prostor diskuze zabývající se škodlivostí pasívního kouření  na dospělou populaci.

Tragickou situací je míněno především nezodpovědné kouření matek v průběhu těhotenství.  Ubližovat ještě nenarozeným dětem není fér. Není to správné, spravedlivé, slušné…dala by se najít spousta výrazů vystihující tento stav.  Na svět pak přicházejí děti – budoucnost nás všech – s nižší porodní hmotností, vrozenými  poruchami imunitního systému, zvýšeným rizikem syndromu náhlého úmrtí, ekzémy, neurologickými abnormalitami (hyperaktivitou, depresemi…).  Výčet problémů by byl velmi dlouhý a skutečně smutný.  Vyvolávat negativní emoce je ale zbytečné, protože nic nevyřeší – smutek a žal nikomu nepomohou. Rozčilování se a následný pocit bezmocnosti taktéž ne. Pokud už máme na tomto světě vykonat něco smysluplného, má význam přiložit ruku k dílu a přičinit se na jakékoli úrovni.

Tímto bych rád požádal tu část ženské populace, ke které se tento průvodce zdravého životního stylu dostal a současně jsou nebo byly v době nedávné nositelky dalšího života, aby se anonymně  zúčastnily rozsáhlého výzkumu prováděného v naší zemi krátkým vyplněním dotazníku na https://spreadsheets.google.com/spreadsheet/viewform?formkey=dHlFWWt3WEp4bG41bTRqc0RGaXNFS0E6MQ

I svými zkušenostmi můžeme malou měrou přispět ke zlepšení ne příliš šťastné situace v této oblasti.

Předem děkuji všem, kteří podporují snahy o zdokonalení tohoto světa.

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek