Dlouhověkost

Na otázku, zda se chceme dožít vysokého věku, 8 z 10 lidí odpoví kladně. Tedy většina z nás. A faktem je, že se pro to tato většina snaží i něco málo udělat: Kupujeme zdravější potraviny. Dopřáváme si luxus moderních vymožeností wellness. Máme možnost užívat kvalitnější doplňky. Nebo navštěvovat vybavenější sportoviště.

Jsme na základě dlouhodobě běžících trendů krmených reklamou přesvědčeni, že vše děláme správně. Výzkumy ale prokazují, že pojem „správně“ je tady zvolený nevhodně.

Veškerá naše snaha v dnešní době vede k získání většího pohodlí. Milujeme pohodlný život.  Tak moc, že neváháme investovat kus svého zdraví do vydělávání peněz, o kterých jsme přesvědčeni,  že nám zdraví koupí zpátky. V Ústavu pro lidské stárnutí v Liverpoolské univeritě vypracovali studii, která dokazuje,  že střídmě krmená laboratorní zvířata žijí déle a jejich zdravotní stav je podstatně lepší  než u dobře živených jedinců.

Svým způsobem potvrdili to, co se ví už dlouhá tisíciletí: Život prožitý v dopřávání si vydatného jídla není cestou k dlouhověkosti.

Vyvstává tedy otázka, kde hledat optimální hranici kalorického příjmu. Můžeme měřit, analyzovat, počítat, spekulovat – nic ale nebude schopno nahradit svojí hodnotou vlastní pocit. Přesně ten vnitřní hlásek, který se nás snažily naučit poslouchat už naše babičky:  „Jez do polosyta, pij do polopita.“ Je pouze potřeba se naučit rozlišovat hlas naší intuice od křiklounského žaludku, kterého jsme si  velmi dobře rozmazlili dlouhodobým obžerstvím…

Přeji pohodový den
Martin Jelínek

Sportovní výživa

Studie prováděné americkou FDA poukázaly na fakt, že ze všech doplňků stravy vyráběných na světě spadá téměř 30% do kategorie sportovní výživy. Mluvíme o proteinech, stimulačních látkách různého původu, aminokyselinách, anabolizérech…

Ptáte se, co tato informace znamená?

Každé třetí balení doplňku je prodáno člověku, který s ním má určité úmysly v oblasti vlastní pohybové aktivity. Buď chce podpořit nárůst svalů, nebo urychlit proces regenerace, jindy zase podpořit fyzickou nebo mentální  výkonnost.
Takové produkty jsou tedy užívány ne za účelem upevnění nebo podpory vlastního zdraví, ale především se snahou po lepším výkonu.

V principu na tom není nic špatného – člověk byl odjakživa soutěživý tvor a tato vlastnost naštěstí přetrvala i do dnešní doby. Navíc je vždy rozumnější se orientovat na legislativou povolené suplementy než jakékoli látky dopingového  charakteru, které mohou významně ohrozit naše zdraví. Oblast sportovní doplňkové výživy je ale zajímavá trochu z jiného pohledu. Statistiky říkají, že téměř 50% všech sportovních produktů je zastoupeno bílkovinami. Toto znamená, že sportovci užívají nejvíce takové výrobky, po nichž buď rostou svaly, v méně častých případech pak podporují regeneraci vyčerpaného organismu.

Jsou ale v takovém rozsahu skutečně prospěšné? Nemůže se jejich užívání projevit pouze „průvanem“ v peněžence a zbytečně drahou močí? Nevyplatí se zaměřit svoji pozornost raději jiným směrem? Jak se tedy správně stravovat při sportu?
A které doplňky užívat?
Minulý týden proběhla v Ostravě beseda na téma „Sportovní výživa“. Všem nadšencům, kterým tato akce utekla, nabízím mp3 záznam ZDARMA

Více na http://www.kurzyatac.cz/mp3-beseda-1

P.S.: Přepošlete tento e-mail svým známým. I oni si mohou stáhnout nahrávku z besedy zdarma.

Přeji pohodový den
Martin Jelínek

 

Výživa dětí

Položili jste si někdy otázku, jak je možné, že se v posledních několika letech tak dramaticky zvýšil počet dětí s alergiemi?

Dítě se narodí zdravé, navíc relativně zdravým rodičům, kteří dle populačních statistik v průměru kouří méně cigaret a pijí méně alkoholu, než tomu bylo před deseti až patnácti lety. I vzduch dýchají podstatně čistší než generace před námi.
I přes tato zmírnění klíčových faktorů, které nejvíce zasahují do genetického kódu a potlačují funkci  imunitního systému, počet nemocných dětí dramaticky roste.

Ptáte se, proč?

Vědci z americké univerzity Yale zjistili, že hlavním viníkem jsou ZBYTEČNĚ podávaná antibiotika  v prvních šesti měsících života novorozenců. V takovém případě se zvýší riziko rozvoje astmatu a alergií v šesti letech o 52%.

Potvrdili tím jen to, o čem se dlouhá léta tiše mluvilo:

- Medicína léčí, ale neuzdravuje
- Léky více škodí než pomáhají
- Následky nás nepotkají hned

Český republika se pyšní přibližně dvojnásobně vyšší spotřebou antibiotik než okolní státy EU. Proč se více nezaměříme na podporu imunity přirozeným způsobem a nevyhýbáme se antibiotikům potlačující její vývoj? Může za to nevědomost? Nebo syndrom bílého pláště, který v nás utluče jakoukoli snahu o protest vůči předepsaným lékařským postupům?

Chraňme svoje děti
Více na  http://www.kurzyatac.cz/kurzy/vyziva-deti

Přeji pohodový den
Martin Jelínek

Maso

Je známo, že předsudky a tzv.“všeobecně platné informace“ se boří velmi obtížně. Např. konzumace masa. Pokud se podíváme na celou situaci z úhlu pohledu historického vývoje člověka a schopností jeho trávicího traktu, dojdeme k jednoznačnému závěru: Člověk je všežravec.

Ta informace nám říká, že není problém mít maso na každodenním jídelníčku. Můžeme také zaujmout názorový pohled ze strany víry a náboženství. Přes 900 milionů hinduistů je přesvědčeno, že konzumace masa je nežádoucí,
protože zneklidňuje mysl a navádí člověka ke světským činnostem.  Další stovky milionů lidí tvrdí, že maso na talíři je neetické z důvodu zabíjení zvířat. Racionálně uvažující lidé potřebují pro vytvoření a upevnění názoru vědecké studie. Ty se bohužel ve svých výsledcích výrazně liší.  Některé tvrdí, že jako geneticky naprogramovaní všežravci maso strávíme bez problémů.

Objevují se ale i takové, které tvrdí – maso nám škodí. Před několika lety byla zveřejněna ve Spojených Státech Amerických (zdroj Proceeding of the National Academy of Science) studie potvrzující, že náš lidský organismus reaguje na konzumaci (červeného) masa jako na cizorodou látku. Projevy imunitního systému jsou tak silné, že není možné tyto závěry zpochybnit.

Medicínský výzkum v oblasti krevních kapilár zjistil, že na ucpávání cév se významnou měrou podílí konzumace červeného masa. Výsledkem jsou například infarkty a mozkové mrtvice. British Journal of Cancer nedávnou studií potvrdil fakt, že konzumace 100 g masa denně zvyšuje riziko vzniku rakoviny slinivky o 57%.

Argumentů pro a proti je více než dost – výběr na základě svobodného rozhodnutí je tedy na každém z nás. Jenom mě tak trochu fascinují lidé, kteří posílají do … každého, kdo upozorňuje na nadměrnou konzumaci masa a současně fňukají nad vlastně zdevastovaným zdravím.

Přeji pohodový den
Martin Jelínek

Poradna

jakmile počátkem osmdesátých let minulého století spatřil světlo světa nový trend zájmu o zdravý životní styl, naše realita se začala dramaticky měnit.  Vyráběly se „zdravější“ potraviny, vznikala nová odvětví sportu a dodnes se objevují neustále nové metody alternativní léčby civilizačních chorob. S tímto rozmachem přišla i vlna informovanosti. Dnes nemáme problém se dostat k jakékoli informaci – do několika málo vteřin je dostupné téměř vše.

Vzniká jiný problém – z nepřeberného množství si vybrat tu správnou. Vždy totiž existuje několik způsobů, jak se dostat k cíli. To platí i o možnostech stravování a prevence v oblasti zdraví.

Jste-li už znechuceni přebytkem navzájem nesouvisejících rad a doporučení, jak se starat o své zdraví, nabízíme všem naprosto jedinečnou možnost poradit se ZDARMA s týmem školených odborníků.

Navštivte nově otevřenou poradnu na http://poradna.kurzyatac.cz a nechte se nesměrovat na správnou cestu k dokonalému zdraví.

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek

Školní stravování

Česká školní inspekce loni prokázala, že strava ve školních jídelnách je pestrá, ale nevyhovuje všem výživovým normám. Důvodem je málo ryb a luštěnin. Překvapením bylo zjištění, že na vině nejsou jídelny, ale školáci samotní – nechtějí totiž zmíněné potraviny jíst. Na tom není nic divného.

Statistiky říkají, že spotřeba luštěnin a ryb u nás není nikterak velká. Nemůžeme tedy od našich dětí očekávat, že se ve škole budou stravovat jinak než doma. Jak už to v životě bývá, když něco nevyhovuje daným normám, vzniká tendence to napravit. Vzpomínám si, že se mi loni splnil jeden z profesních snů. Přijeli za mnou novináři, naložili mě do auta a objížděli se mnou školní jídelny, kde jsem hodnotil kvalitu stravování. Školy byly vybrány náhodně, z kvality jídla jsem byl nadšen.
Samozřejmě tento počet testovaných jídelen v tom celkovém nic neznamená. I přesto mi na mysl přichází motto „Nespravuj, co není pokažené“.

Není mi jasné, jak chtějí přinutit děti k vyšší konzumaci ryb a luštěnin. Je mi ale naprosto jasné, jak by měli úředníci zrušit automaty s kolovými nápoji a sladkostmi, které osídlují prostory těchto jídelen.

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek

Změna

Pojem „zdravý životní styl“ zdomácněl v posledních patnácti letech nejen v českém slovníku.  Jsme zahlceni lákavými nabídkami zlepšit svoje zdraví pomocí – zdravých potravin (které se skutečnou podporou našeho zdraví nemají nic společného) – ozdravných procedur (způsobujících prchavé zdání příjemných pocitů na těle i na duši, zdravotní  problémy ale nevyřeší)  – zázračných doplňků údajně řešících problémy od prostaty přes menopauzu až po kloubní potíže.
Ve skutečnosti není problémem tento probíhající trend, kterému podléhá stále více lidí.

Zakopaný pes se skrývá ve způsobu našeho uvažování. Chceme všechno příliš rychle. Hned vyřešit zdravotní problém (nezajímá nás, že vznikal dlouhá léta). Hned zhubnout. Hned se změnit. Všude se mluví o nutnosti použití silné vůle, touze, nasměrování svého vědomí…

To je samozřejmě správně. Bez toho nehneme ani prstem. V praktickém životě ale vyhrává ten, kdo jakékoli změny zavádí postupně. Den za dnem, měsíc za měsícem. Chceme vypadat dobře? „Překopeme“ jídelníček. Jak dlouho to ale vydržíme? Tři dny? Týden? Koupíme si permanentku na cvičení. Obyčejný pohled na klesající návštěvnost na sportovištích na konci ledna každého roku nám řekne, kolik lidí to opravdu myslelo vážně. Výsledky některých průzkumů poukazují na fakt, že k vytyčenému cíli (ať je jakýkoli) se dostane pouze 5% z nás. Uspěje tedy každý dvacátý. Zoufale málo na to, abychom mohli říci:“Ano, naučím Vás metodu, se kterou uspějete.“

Rok má 365 dní.Když každý den změním jednu věc (vyberu novou potravinu, přestanu jíst tu nevhodnou, změním pohyb, spánek…), je ze mě za rok jiný člověk. Když si stanovím předsevzetí, že se od tohoto okamžiku změním, je ze mě za rok…stejný člověk.  Co je na tom špatně? Nic s výjimkou nenápadného slovíčka „KDYŽ“…
Přeji pohodový den.
Mgr. Martin Jelínek

Pravda o hubnutí

Jak už to každý nový rok bývá, máme tendenci podléhat trendům. Konkrétně těm, kdy se snažíme přesvědčit sebe i naše okolí, jak moc se tento rok změníme.

Budeme hodnější.
Vyděláme víc peněz.
Staneme se výkonnější.
Zhubneme.

Největší pytel se vždy roztrhne právě se snahou zhubnout. Bitva o nákup zlevněných permanentek začíná naplno, fitka praskají ve švech, naše těla se intenzívně potí… Statistiky ukazují, že tyto snahy přibližně od poloviny ledna tzv. „vyšumí“.
Jinak řečeno většina z nás se vzdá. Důvodů je několik.  Jeden z nich spočívá v neznalosti základních pravidel, které bychom měli dodržovat, aby výsledky odpovídaly našemu snažení. Všem nadšencům tímto posílám malý dárek v podobě nové knihy, kterou jsem se rozhodl dát k dispozici zdarma v podobě ebooku.

Stahujte na www.kurzyatac.cz/pravda-o-hubnuti, šiřte beztrestně dál. Držím palce, ať výsledky snažení v tomto roce odpovídají Vašim představám.

Mgr. Martin Jelínek

Vánoce

Po roce opět Vánoce! Víme, jak je přežít ve zdraví?

1. Nestrkat rybí kostičky do krku – ulehčíte lékařům na pohotovosti službu v průběhu Vánočních
svátků.

2. Nejíst bramborový salát s majonézou – sice v mnoha případech funguje jako urychlovač
střevních pochodů, má ale chuť se kamarádit se špatným cholesterolem a občas i popíchnout
žlučník.

3. Nekoukat se na vánoční cukroví – existuje zákon přitažlivosti, který (zesílený vánoční
atmosférou) způsobí neodolatelnou chuť uzavřít s cukrovím partnerství.
Velmi často na věčné časy a nijak jinak.

A nakonec
4. Nepoužívat televizní ovladač – v případech nutnosti sledovat televizní pořady chodit přepínat
přímo na přístroj. Dramaticky se tím v průběhu svátků zvýší úroveň pohybové aktivity.

Přeji pohodový den a krásné prožití svátků Vánočních :)
Mgr. Martin Jelínek

Jak přežít zimu

S každým příchodem podzimu a zimy se jako mávnutím kouzelného proutku znásobí počet lidí, kterým se zhroutí jejich imunitní systém.  Začnou kýchat, prskat, pozvou na mejdan pár virů a baktérií a většinou skončí u poctivého „baštění“ antibiotik. Rok co rok. Jako podle předlohy hollywoodského scénáře. Dostali jsme se na úroveň, kdy nám to nepřijde vůbec zvláštní. Vlastně je úplně normální si nechat předepsat léky a jít si na pár dnů lehnout. Logika říká, že není normální být zdravý. Už nějakou dobu se česká populace drží na čele žebříčku v množství užívaných antibiotických léků. Ničíme si takto zdraví a nedochází nám, že naprosto zbytečně. Jak tedy podpořit imunitu, aby se nám tyto nemilé příhody vyhýbaly?

Začal bych mírnou úpravou jídelníčku. Třeba omezením konzumace ochlazujících poravin, jako jsou citrusy, mléčné výrobky nebo typicky česká specialita v podobě piva.  K tomu občas zařadit něco, co nás zahřeje.  Bohužel to není oblíbená slivovice nebo rum, ale např. brambory, luštěniny či některé druhy masa, které zpestřím přidáním koření. Pokračoval bych pravidelným otužováním. Ranní a večerní studená sprcha možná ublíží egu, s imunitou se ale stanou nerozlučnými kamarády. Určitě nezapomenu na dostatečný spánkový režim a snahu završím užíváním doplňků jako je česnek, echinacea nebo selen.

Funguje to. Tvrdí to mnohé studie a nespočet zdravých jedinců, kteří se nebojí ukázat zvednutý prostředníček jakýmkoli rádoby epidemiím, kterými jsme neustále strašeni. Ne každý je ale ochoten dělat jednoduché věci. Raději se zaměříme na ty ještě jednodušší – spapat tabletku, zapít čajem a jít si lehnout. Nemocenská tady přece není pro nic za nic.

Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek